Waldorf

Vznik
První školu podle antroposofie rakouského pedagoga Rudolfa Steinera založil v roce 1919 Emil Molt v německé obci Waldorf pro děti zaměstnanců tamní továrny. V současnosti je ve světě kolem 870-ti škol. U nás waldorfské školy vznikají od roku 1990, vzdělávací program byl schválen roku 1996. Nyní máme asi 10 waldorfských základních škol a čtyři školy střední.

Jak vypadá waldorfská třída
Třída by měla být vymalovaná speciální vrstvenou malbou, která působí trochu zamlženě (zasněně). Vyzdobena bývá jemnými látkami světlých barev a přírodními materiály (z těch je i velká část pomůcek). Děti sedí v lavicích čelem k tabuli. Pohromadě by měly sedět děti stejného temperamentu (cholerické, sangvinické, flegmatické, melancholické), aby mohl učitel přistupovat k jednotlivým skupinám individuálně.

Fotografie z waldorfské školy v Příbrami.

Jak probíhá výuka na waldorfské škole

Ráno by se měl učitel s každým dítětem osobně přivítat podáním ruky.

Vyučování začíná tzv. epochou – dvojhodinovým blokem, který se po dobu 3-4 týdnů věnuje tématu jednoho předmětu, aby se do něj mohly děti lépe ponořit. To znamená, že po 3-4 týdnech češtiny následují postupně např. epocha věnovaná matematice, prvouce, vlastivědě… a další téma z češtiny se objeví za 10-12 týdnů.
Blok má 3 části: rytmickou, hlavní a vypravovací.
* Část rytmická začíná ranní průpovědí (společně recitovaná krátká básnička či myšlenka). Poté děti, které se narodily příslušný den v týdnu (např. všechny děti narozené v úterý), recitují básničky, které vybral(a) vyučující tak, aby se k jednotlivým dětem hodily. Následuje rytmické cvičení – děti si např. předávají po kruhu dřevěné koule a v rytmu odříkávají násobky čtyř.
* Hlavní část je věnována výuce, která probíhá většinou frontálně (tzn. děti v lavicích, učitel před tabulí).
* Nakonec učitel vypráví (nebo čte) příběh s posláním odpovídajícím věku dětí (v 1. třídě pohádky, ve druhé bajky a legendy svatých, ve třetí starozákonní příběhy, ve čtvrté severské a keltské legendy, v páté řecké báje atd.).
Stručný popis průběhu jedné epochy si můžete přečíst zde.

Ostatní předměty (jazyky, VV, TV, HV) následují v klasických 45-ti minutových hodinách.

Poznámka
* Většina dětí zvládne čtení během druhého ročníku. Tento posun oproti běžné škole souvisí s metodou nácviku psaní a čtení. V matematice se naopak postupuje rychleji, než je obvyklé.
* Navíc se děti od 1. třídy učí hře na flétnu, cizímu jazyku a mají dva zvláštní předměty – formy a eurytmii. V 1. a 2. ročníku není prvouka samostatným předmětem – prolíná předměty ostatními. Celkově waldorfské školy usilují o co nejširší základ, který je pro všechny stejný.
* Místo učebnic jsou využívány různé encyklopedie, vědeckopopulární literatura a pracovní sešity dětí.
* Třídní učitel by měl vést děti alespoň v některých předmětech až do 9. třídy.

Seznam waldorfských škol v ČR: klikněte zde.

Co říkají o waldorfské škole rodiče? Klikněte zde.

Internetové stránky:
Waldorfská pedagogika v ČR
Asociace waldorfských škol ČR
Vyjádření Sisyfa k waldorfskému školství
Literatura:
časopis Člověk a výchova (objednávky: ZŠ waldorfská, Tyršova 485, 513 01 Semily, tel/fax 0431-624168, e-mail: casopis@mikroservis.cz)
Carlgren, F.: Výchova ke svobodě. Praha, Baltazar 1991.
Dostal, J.: Tři kapitoly o Komenském. Ioanes 1996.
Grunelisová, E. M.: Výchova v raném dětském věku. Praha, Baltazar 1992.
Heydebrand, C.: O duševní podstatě dítěte. Praha, Baltazar 1993.
Koepke, Hermann – Devátý rok života. Praha. Strom 1998.
Kranich, E.M.: Svobodné waldorfské školy. Praha, ÚÚPVPP 1990.
Křišťan, P.: Parzifal. Praha, Baltazar 1993.
Lievegoed, B. C. J.: Vývojové fáze dítěte. Praha, Baltazar 1992.
Lindenberg, Christoph – Rudolf Steiner. Ostrava. Opherus 1998.
Pol, Milan – Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? Brno. Masarykova univerzita 1996.
Rýdl,K.: Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. 1. vyd. Brno: Marek Zeman, 1994.
Steiner, R.: Filosofie svobody. Praha, Baltazar 1991.
Steiner, R.: Hlavní body sociální otázky. Praha, Baltazar 1993.
Steiner, R.: Praktický výcvik myšlení. Praha, Baltazar 1994.
Steiner, R.: Výchova dítěte a metodika vyučování. Praha, Baltazar 1993.
Steiner, R.: Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky. Ioanes, 1996.
Streit, J.: Proč děti potřebují pohádky. Praha, Baltazar 1992.
Trojnost v ročním koloběhu. Práh, 1996.
Valenta, M.: Waldorfská pedagogika a jiné alternatívy. Olomouc: Univerzita Palackého 1993.
Zuzák, T.: Hledání vztahu k dítěti ve waldorfské pedagogice. Ostrava, OU 1998.
Dobšíková, E.: Waldorfská pedagogika – alternativa bez stresu? + Ventrubová, V.: Jsou užitečné, školy waldorfské (Učitelské listy č.2/2002-03) + reakce: Brom, Z.: Waldorfská pedagogika stokrát jinak (Učitelské listy č.4/2002-03)